Prvních 1000 dní pro zdraví v budoucnosti

parents-pic-1Výživa v těhotenstvíparents-pic-2Prvních 180 dníparents-pic-3Jak začít s příkrmyparents-pic-4Máme doma batole

Máme doma batole

Už to není miminko, ale k dospělosti má ještě dlouhou cestu. Nespěchejte příliš s převáděním vašeho dítěte na rodinný jídelníček. V tomto věku se budují celoživotní stravovací návyky, které jsou pak zodpovědné za zdraví a výskyt civilizačních chorob v dospělém věku.

A nezapomínejte! Děti se učí nejvíce napodobováním svých rodičů a okolí. Buďte pro ně proto dobrým příkladem. Vytvořte z jídla příjemný rituál a příležitost pro společné stolování celé rodiny.

Mléko v batolecím období

Mateřské nebo kojenecké (pokud matka z nějakého důvodu nemůže kojit) mléko je jedinou potravinou, kterou kojenec přijímá v prvních měsících života. I při zavádění příkrmů a nadále v batolecím období je mateřské mléko důležitou složkou výživy dítěte.

Ani po zavedení pevné složky nepodceňujte roli mléka v jídelníčku batolete. Mléko totiž obsahuje živiny nezbytné pro správný růst a vývoj batolete. Těmito důležitými živinami jsou například železo a vitamín D. Základem správné výživy v tomto období je však zdravá a vyvážená strava bohatá na železo, vitamin D a další mikronutrienty, zároveň s pokračujícím kojením dítěte.

Batole potřebuje jiné množství živin než dospělý

Určitě jste už i vy použili větu: „Roste jako z vody“. V batolecím věku (1-3 roky) dítě opravdu velmi rychle roste a vyvíjí se. Tomu musí být přizpůsobené i množství živin, které v tomto období dostává. Například potřebuje až 4krát více železa než dospělý člověk nebo dvakrát více vitamínu D (na kilogram váhy).

Víte, že v prvních třech letech…

  • se nervové buňky v mozku propojují a tato spojení se upevňují nejvíce a nejrychleji v celém životě? Po třetím roce rychlost i intenzita klesá.
  • dítě téměř zdvojnásobí svou výšku?

Českým batolatům chybí některé důležité živiny

Studie zkoumající výživové návyky a jejich vliv na zdraví českých dětí zjistila výrazné nedostatky ve výživě batolat. Ty se týkají především vitamínu D, železa a vápníku. Nedostatečný příjem vitamínu D má nadpoloviční většina batolat (62 %). Alarmující číslo vyšlo ale také u železa, kde ho má nedostatek téměř každé třetí batole a dokonce u 10 % dětí (6-12 měsíc) byla prokázána chudokrevnost. Současně vyšlo najevo, že každé čtvrté batole nedostává mezi druhým a třetím rokem života už žádné mléko.

Jak zjistíte, že Vašemu děťátku chybí důležité živiny?

To, že dítěti chybí některé ze zmíněných živin, je často špatně rozeznatelné od podzimní únavy, nachlazení nebo jen špatné nálady dítěte. Své dítě ale znáte nejlépe vy sami, a tak se v případě podezření na nedostatek některých živin neváhejte poradit s lékařem.

V tabulce najdete nejčastější příznaky nedostatku železa a vitaminu D.

Dostatečný příjem živin = vyvážený jídelníček + mléko

Výše zmíněným nedostatkům můžete však předcházet. Základním předpokladem je vyvážený jídelníček a pravidelná konzumace mléka. Doporučenou dávku mléčné porce lze i v batolecím věku zcela zajistit kojením. Pokud z nějakého důvodu matka nekojí, může doporučenou porci mléka nahradit běžným plnotučným mlékem nebo mlékem pro batolata.

Pediatry doporučená denní dávka mléka je alespoň 330 ml mléka. Dále je vhodné zařazovat červené maso, tučné ryby (jako například losos) a vajíčka.


MUDr. Radana Kotalová, CSc.
Pediatrická klinika 2.LF UK a FN Motol, Praha

„Na rozdíl od kravského mléka dodá batolecí mléko dítěti optimální množství nezbytně důležitých živin pro správný růst, vývoj a rozvoj paměti a koncentrace batolat. Tato mléka jsou totiž mimo jiné značně obohacena o železo a vitamin D. A studie dokazují, že tyto živiny chybí právě dětem, které ve stravě mléko nemají.“

V 330 ml dodá speciální mléko pro batolata až 90 % doporučené denní dávky (ddd) vitamínu D, zatímco kravské mléko jen 2 %. Co se týče železa, mléko pro batolata dodá 66 % ddd, zatímco kravské mléko jen 25 %. Na vápník jsou oba druhy mléka stejně bohaté.

U bílkovin v dětském jídelníčku méně znamená více

Na rozdíl od jídelníčku dospělé osoby, může být příliš velké množství bílkovin v jídelníčku batolete zárodkem pro obezitu v pozdějším věku. Pro batole je tedy výhodnější dostat mléko s nižším množstvím bílkovin a následně konzumovat bez rizika další na bílkoviny bohaté potraviny, jako je například maso.

5 rad, jak zajistit optimální výživu batolete

  1. Udržte mléko ve stravě dítěte alespoň do tří let. Mléčné porce lze i v batolecím období zajistit kojením.
  2. Dítěti dávejte alespoň 330 ml mléka denně a další mléčné výrobky.
  3. Nezapomínejte na pestrý a vyvážený jídelníček (zařaďte také červené maso, tučné ryby, vajíčka, …).
  4. Choďte na procházky. Vitamín D totiž dítě získává také ze sluníčka.
  5. Pokud je dítě v nutričním riziku, nemusí mu kravským kravské mlékoem ještě vyčkejte (má málo dodat dostatek železa či, vitamínu D. Naopak batolecí mléka mají uvedených živin dostatek.

Pestrá strava

Nutriční programování a jeho význam

Již víte, že zdraví člověka a výskyt civilizačních chorob lze nejvíce ovlivnit v průběhu prvních 1000 dní.

Také, že zdraví dítěte lze do značné míry naprogramovat správnou skladbou jídelníčku, v němž pestrost hraje jednu z hlavních rolí.

Základní doporučení pro pestrou stravu

  1. V prvních 6 měsících je optimální výživou Vašeho dítěte mateřské mléko.
  2. Zařaďte první nemléčné příkrmy do výživy dítěte ne dříve než před ukončeným 4. a ne později než po ukončeném 6. měsíci věku.
  3. Během i po zavedení příkrmů dále kojte své dítě
  4. Dbejte na pestrý a dostatečný příjem zeleniny, masa včetně ryb, ovoce.
  5. Snažte se omezit konzumaci soli a jednoduchých cukrů (sladkostí) a vybírejte potraviny s vhodnou skladbou tuků, s převahou rostlinných olejů.
  6. Nezapomínejte na dostatek mléka a mléčných výrobků.
  7. Nevyhýbejte se žádné potravině ani potravinám obsahující lepek. Nové potraviny, včetně potenciálních alergenů, zařazujte již od začátku přikrmování.

1. Důležité je správně začít

Konec prvního půlroku života představuje pro dítě zlomové období, kdy mu mateřské nebo náhradní kojenecké mléko již nestačí pokrývat rostoucí nutriční nároky.

Je proto důležité začít se zaváděním prvních příkrmů.

Zároveň se zaváděním příkrmů pokračujte v kojení dle potřeb dítěte do 2 let věku i déle. Dle WHO i řady odborných společností je i v tomto období kojení považováno za důležitou složku optimálního výživového standardu pro dítě. Správné zásady zavádění příkrmů detailně uvádí na svých stránkách Ministerstvo zdravotnictví.

MUDr. Petr Tláskal, CSc.
předseda Společnosti pro výživu a vedoucí lékař
oddělení léčebné výživy FN Motol

„Pokud bychom dítěti zařadili nemléčné příkrmy do jídelníčku před ukončeným 4. nebo až po ukončeném 6. měsíci věku, může to na něj mít negativní vliv, například v podobě alergie, anemie nebo nastartování poruch z nedostatečné výživy a rozvoje poruch příjmu potravy.

Rozhodnutí, kdy začít s podáváním příkrmů vždy konzultujte s pediatrem.“

2. Pestrost již od počátku

Zdravá zelenina

Jako první se doporučuje zařadit zeleninové příkrmy. Na jejich pestrost byste měli dbát již od počátku.

„Kromě tolik oblíbené mrkve a brambor je potřeba brzy nabídnout dítěti i další druhy zeleniny, dobře poslouží hrášek, brokolice a květák. Později můžeme přidat kedlubnu, špenát, cuketu, červené zelí a další,“ doplňuje doktor Tláskal.

Červené maso raději než bílé

I zde dbejte na pestrost. Vybírejte především libové druhy masa a mějte při tom na paměti, že červené maso obsahuje až třikrát více železa než bílé. Nedostatek železa nesouvisí jenom s možným rozvojem anemie (chudokrevnosti), ale může také zapříčinit poruchy rozvoje poznávacích funkcí nebo problémy s imunitou.

Nejvhodnější je maso (v tomto pořadí): libové hovězí, telecí, kuřecí, krůtí, králičí, libové vepřové, jehněčí.

Doporučuje se 1x týdně nahradit maso vaječným žloutkem.

TIP: Kuřecí maso má zhruba 3x méně železa než červené vepřové a hovězí. Podíl červeného masa by proto měl v jídelníčku dítěte představovat více než 50 % z celkového zkonzumovaného množství masa.

Na co si dát pozor! Zcela nevhodné jsou pro děti uzeniny, které obsahují mimo pro děti hodně nevhodných přídatných látek také velké množství soli.

3. Se solí a cukrem opatrně

Příkrmy minimálně do prvních narozenin nedoslazujte ani nedosolujte. Zamezíte tak možnému rozvoji obezity a onemocnění srdce a cév, která se projevují v pozdějších letech.

TIP 1: Bedlivě sledujte složení potravin, zda a kolik soli (sodíku) obsahují. Nenechte dítě navyknout na chuťově výraznější, slanější jídla. Může pak odmítat běžně upravenou stravu, protože mu bude připadat fádní.

TIP 2: Vyvarujte se používat sladkosti jako odměny nebo k utišení bolístky. Založíte tak návyk, který Vás i dítě může později velmi trápit.

Odborníci na výživu také nedoporučují do 2 let věku zařazovat dětem do jídelníčku nízkotučné potraviny.

4. Dostatek mléka

I po prvním půlroce života dítěte zůstává mléko nadále důležitým zdrojem hlavně železa, vápníku a vitaminu D, který tělo potřebuje pro správný růst kostí a zubů. Také po prvních narozeninách by mělo dítě přijímat 330-500 ml mléka denně nebo výrobků z něj. Nejvhodnějším zdrojem je nadále mléko mateřské nebo kvalitní náhradní mléčná výživa, pokud matka z nějakého důvodu nemůže kojit.

5. Nebojte se alergenů

Dle stanoviska WHO a ESPGHAN je optimálním zdrojem výživy u prospívajícího miminka v prvním půlroce výlučné kojení. Kojení v tomto období je také nejlepší prevencí alergie. V případě, že začínáte zavádět příkrmy, není třeba se vyhýbat lepku ani potencionálně alergenním potravinám, jako jsou např. rybí maso nebo vaječný bílek.

Příkrmy byste měly zavádět ne dříve než v ukončeném 4. měsíci věku a ne později než po ukončeném 6. měsíci věku.

Zejména ryby je vhodné nabídnout dítěti mezi prvními příkrmy. Jsou zdrojem tolik potřebných omega-3 mastných kyselin, mořské ryby jsou také zdrojem důležitého jódu.

Na co si dát pozor! Ryby je ovšem potřeba podávat velmi opatrně s ohledem na kvalitu suroviny a také na kosti a možnost zranění dítěte.

doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D.
vedoucí kolektivu autorů Doporučení pro výživu kojenců a batolat z Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Fakultní nemocnice Motol

„Jako první se doporučuje zařadit zeleninové příkrmy. Neomezujte se však jen na mrkev. Už první strava by měla být dostatečně pestrá. Do jídelníčku postupně přidávejte potraviny obsahující lepek a další alergenní potraviny, na které by si tělo mělo zvyknout. Nezapomínejte na potraviny s dostatečným obsahem železa, tedy na maso – především telecí nebo hovězí.“

Zdravá energie

Výživa dítěte v prvních 1000 dnech má zásadní vliv na celý jeho život, proto by mělo přijímat energii ze zdravých zdrojů, které mu dodají potřebné látky pro růst a rozvoj.

Energeticky nejnáročnější období

Kojenci a batolata potřebují 2-3x více energie než dospělý člověk. V prvním roce života je to rychle se rozvíjející mozek, který spotřebovává více než 60 % energie dítěte. V batolecím věku pak větší výdej energie souvisí hlavně se zvyšujícími se nároky na dětský organizmus.

Víte, že? Pro správnou funkci mozku během prvního roku života dítě potřebuje minimálně 60 až 95 gramů stravitelných sacharidů denně.

Je proto důležité, aby dítě dostávalo zdravé a dostatečné zdroje energie každý den.

Zdravý zdroj energie

Obilniny (cereálie) jsou zdravý a důležitý zdroj energie. Obilná zrna totiž obsahují velké množství potřebných sacharidů, mají přirozeně nízký obsah sodíku a obsahují důležité vitamíny, zejména ze skupiny B a dále železo a zinek.

MUDr. Petr Tláskal, CSc.
předseda Společnosti pro výživu a vedoucí lékař
oddělení léčebné výživy FN Motol

„Obilniny jsou nejen významným zdrojem energie pro růst a vývoj dítěte, ale obsahují také potřebné vitaminy skupiny B, vlákninu a minerální látky. Navíc mají přirozeně nízký obsah sodíku a cukru.“

Obilné kaše pro zdravé stravovací návyky

Obilné kaše jsou pro děti ideální formou obilnin a pomáhají tak budovat zdravé stravovací návyky už od prvních lžiček. Jsou vhodnou volbou nejen na večer ale také pro start do nového dne. Když je dítě schopné přijímat pevnou stravu, můžete zařadit také dětské snídaňové cereálie.

Na co si dát pozor! Vybírejte ale ty s věkovým určením, s nízkým obsahem sodíku i přidaného cukru, bohaté na železo, případně vitamin D.

MUDr. Pavel Frühauf
klinika dětského a dorostového lékařství VFN v Praze a 1. LF UK

„Obilné kaše s věkovým určením jsou vhodnou potravinou s ohledem na výživovou hodnotu i surovinovou kvalitu. Jako potraviny určené kojencům a batolatům totiž podléhají přísným pravidlům pro bezpečnost potravin. V neposlední řadě rodiče vyberou díky věkovému určení kaši správné konzistence – pro kojence zcela jemné kaše, pro batolata hustější kaše s drobnými kousky.“

Správná snídaně pro start do nového dne

Pravidelné snídání patří ke správným stravovacím návykům, které si člověk buduje už od raného dětství. Snídat by ale dítě mělo správně.

Základem správné snídaně jsou obilniny, které dodají potřebnou energii do začátku dne. Pro malé děti je vhodná obilná snídaně ve formě mléčné kaše. Ta dodá děťátku nejen zdravou energii z obilnin, ale také vhodné bílkoviny.

Na co si dát pozor! Děti by rozhodně neměly dostávat uzeniny, pro kojence je i šunka se sníženým podílem soli příliš bohatým zdrojem sodíku. Pečivo vybírejte takové, které nemá celá zrníčka, která by dítě mohlo vdechnout.

Nesprávné návyky mohou vést již u dětí k nadváze a do budoucna až k výskytu obezity nebo onemocnění srdce a cév.

Zavádění lepku

TIP:V době, kdy se rozhodnete u dítěte zavádět příkrm, můžete začít zavádět i lepek. Podle současných doporučení neovlivňuje doba zavádění lepku riziko celiakie.Potraviny obsahující lepek by měl být zaváděn postupně, nejprve v malém množství a optimálně v době, kdy je dítě zároveň kojeno. Lepek je bílkovina obsažená v některých druzích obilí (pšenice, ječmene a některých druhů ovsa).

Alergie

Alergie zařazujeme mezi civilizační onemocnění, jejichž výskyt v posledních letech významně narůstá.

Vlivu genů se zde sice zcela nevyhnete, přesto ale můžete významně ovlivnit, zda a do jaké míry se alergie u vašeho dítěte projeví.

Pravděpodobnost výskytu alergií

Hodně rodičů je přesvědčeno, že pokud nějakou alergií trpí oni, stejná budoucnost čeká i jejich miminko. Není tomu ale zcela tak.

 

prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc.
Pediatrická klinika UK, 2. lékařské fakulty a FN Praha Motol

„Jestliže je jeden z rodičů alergik, je riziko, že dítě bude také alergikem, asi 30 až 45 procent. Pokud jsou alergici oba rodiče, je riziko až 70 %. Rozvoj alergických onemocnění lze ovlivnit dietními opatřeními v prvních měsících života kojence“.

Prevence a její role

Zásadní roli v prevenci alergií hraje jednoznačně kojení, zejména v prvním půlroce života.

Důležité je i to, kdy, jak a čím začnete miminko přikrmovat. Právě setkání s prvními příkrmy může být totiž momentem, kdy malý organismus zareaguje alergickou odezvou.

Ani brzy, ani pozdě

Studie ukazují, že pro zdravý vývoj dítěte je správný čas zahájení prvních nemléčných příkrmů velmi důležitý. Kromě podvýživy, poruch příjmu potravy či anemie se tím můžete vyvarovat i pozdějšímu rozvoji alergií u vašeho dítěte.

Na co si dát pozor. Neměli byste začínat příliš brzy, ale také není vhodné přechod na pevnou stravu zbytečně oddalovat.

Pro kojené, částečně kojené i nekojené děti platí, že první nemléčný příkrm by dítě mělo ochutnat ne dříve než před ukončeným 4. a nejpozději po ukončeném 6. měsíci věku. Viz stránku MZ ČR.

Čím začít?

Odborníci se shodují v tom, že začínat byste měli zeleninou. Postupně přidávejte maso, nejlépe to s vysokým obsahem železa, a také ryby. Neoddalujte ani kontakt s lepkem ve formě obilnin. Pestrost stravy doplňujte pravidelnými dávkami různého ovoce.

TIP: Jestliže si nevíte rady čím začít, poraďte se se svým pediatrem.

Alergeny, ano či ne?

Doporučuje se také neodkládat ani potenciálně alergenní potraviny (např. rajče, celer, jahody nebo tropické ovoce). Studie neprokázaly, že jejich oddalování snižuje riziko rozvoje alergických onemocnění.

Na co si dát pozor. S oříšky a semínky opatrně, u malých dětí hrozí riziko vdechnutí, proto musí být podávány jemně mleté.

TIP: Nové druhy potravin zavádějte do stravy dítěte postupně. Zařaďte vždy jeden druh a počkejte 2-3 dny, zda se neprojeví příznaky potravinové alergie (např. kopřivka). Jestliže ne, přidejte další potravinu.

MUDr. Martin Fuchs
Alergologická ambulance Immunoflow, Praha

„Neodůvodněné vyřazení některých potravin z jídelníčku (např. vajec, mléka) může být důvodem nedostatečného krytí výživových potřeb dítěte. To může vést k celkovému neprospívání dítěte, například k chudokrevnosti nebo osteoporóze. Pokud je určitá alergie prokázána, nemělo by to být důvodem k tomu, abychom vyřazovali z jídelníčku i jiné potraviny, na něž dítě alergické není“.

Bát se lepku?

Poslední studie ukazují, že doba načasovánízavádění lepku do stravy kojence neovlivní riziko propuknutí celiakie. Doporučuje se tedy potraviny obsahující lepek zavádět do stravy kdykoliv v průběhu zavádění příkrmů-nejprve v malém množství a optimálně v době, kdy je dítě současně kojeno. Lepek je bílkovina obsažená v některých druzích obilí (pšenice, ječmene a některých druhů ovsa).

TIP: I zde platí postupnost. Počáteční množství odborníci definují pod 7,5 g/den, tzn. zhruba dvě lžičky pšeničné mouky do zeleninového příkrmu nebo pár lžiček pšeničné kaše vhodné pro kojence.

Alergie na bílkovinu kravského mléka

Alergie na bílkovinu kravského mléka postihuje přibližně 3 % kojenců. U většiny dětí se projeví již do 3. měsíce, vzácněji i později, v závislosti na době, kdy se dítě s bílkovinou kravského mléka setkalo. Polovina dětí se alergie zbaví do prvních narozenin, u 90 % dětí pak vymizí do šesti let věku.

Příznaky

Mezi nejčastější příznaky patří ekzémy, průjmy, zvracení a krev ve stolici, méně časté jsou potíže s dýcháním nebo anafylaktická reakce.

Na co si dát pozor. „V případě podezření na alergii vždy příznaky konzultujte s pediatrem. Jedině on může posoudit, zda se jedná skutečně o alergii nebo například střevní infekci.“ dodává profesor Nevoral.

Tipy jak se jí vyhnout

  1. Nejlepší prevenci představuje výlučné kojení do 6 měsíců.
  2. V případě, že kojit nemůžete a dítě má riziko alergie (tedy alespoň jeden z rodičů nebo sourozenec trpí alergií), obraťte se na svého praktického dětského lékaře. Lékař vám doporučí pro vaše dítě v prvním půlroce HA mléko, které má díky částečně rozštěpené bílkovině sníženou schopnost vyvolávat alergickou reakci.

Diagnostika

K diagnostice využívají lékaři tzv. eliminační dietu.

Pokud projevy alergie trpí kojené dítě, matka vynechá ze své stravy mléčné výrobky. Pokud se příznaky objevily u dítěte dokrmovaného kojeneckou mléčnou výživou, lékař ji doporučí nahradit běžné kojenecké mléko speciální mléčnou výživou.

Speciální výživa

Speciální mléka pro léčbu alergie obsahují bílkovinu upravenou způsobem zaručujícím, že mléko již nemá schopnost vyvolávat alergickou reakci (mléčná bílkovina je vysoce naštěpena). Po jejich zavedení se stav dítěte zlepší nejpozději do 1 měsíce.
Ve výjimečných případech se může stát, že i po zavedení léčebného mléka s vysoce naštěpenou bílkovinou příznaky částečně přetrvávají. Pak musí lékař sáhnout po preparátech, ve kterých je bílkovina nahrazena směsí aminokyselin; tady už je alergická reakce naprosto vyloučena.

Návrat k obyčejnému mléku

Speciální výživa

Pokud po zavedení speciálního mléka projevy alergie vymizí, lékař si vás pravděpodobně zhruba po měsíci eliminační diety pozve na kontrolu a vysvětlí vám, jak postupně převádět dítě zpět na klasickou mléčnou výživu (expoziční test).

Pokud příznaky přetrvávají

Pokud se původní projevy znovu objeví, je diagnóza alergie na bílkovinu kravského mléka potvrzena a dítě je dále léčeno speciálním mlékem s vysoce rozštěpenou bílkovinou případně mlékem obsahujícím pouze aminokyseliny. Koncem prvního roku života se provede nové zhodnocení, zda alergie na bílkovinu kravského mléka trvá.

Nesnažte se dítě léčit sami

Základem úspěšné léčby alergie je včasná diagnostika a okamžité nasazení bezmléčné diety kojící matky nebo speciálních léčebných kojeneckých mlék.

Nevhodné alternativy

Řešení rozhodně nepředstavují alternativy vyráběné z rostlinných surovin a nesprávně pojmenovaných jako „mléka“ – sójové, mandlové kokosové, kaštanové – která mohou také vyvolat alergii nebo nekryjí nutriční potřeby kojenců.

Kvůli možné zkřížené reakci jsou stejně tak nevhodná i mléka jiných savců, jako například kozí nebo ovčí.

Výhody kojení a strava kojící matky

Výhody kojení

Světová zdravotnická organizace (WHO), řada mezinárodních společností, Česká pediatrická společnost i Ministerstvo zdravotnictví ČR doporučuje u zdravých prospívajících kojenců výlučné kojení jako optimální výživu v prvních 6 měsících života následované pokračováním v kojení spolu s odpovídající komplementární výživou (příkrmy) dle potřeb dítěte do 2 let i déle. Viz stránka MZ ČR.

Kojením dodáváte vašemu dítěti tu nejlepší výživu, kterou mu můžete v prvních šesti měsících (a spolu s příkrmy i nadále) nabídnout. Mateřské mléko obsahuje vše potřebné pro růst a vývoj dítěte v prvních měsících života a jeho složení odpovídá všem nárokům rostoucího dětského organismu. Pokračování kojení je důležité i po zavedení příkrmu a přináší nesporné výhody pro dítě, ale i pro matku.

  • Podporuje správný vývoj metabolismu vašeho dítěte
  • Obsahuje relativně vysoké hladiny důležitých mastných kyselin a jiných živin, které podporují růst a vývoj mozku vašeho dítěte v raném věku
  • Podporuje rozvoj zažívacího traktu a imunitního systému dítěte
  • Zlepšuje váš metabolismus
  • Snižuje riziko vzniku osteoporózy (řídnutí kostí) nebo rakoviny prsu či vaječníků
  • Pomáhá upevnění citového vztahu mezi vámi a vaším dítětem
  • Zlepšuje váš metabolismus

Matka by při správné technice kojení měla kojit bez omezování délky a frekvence. Zdravé a podle potřeby kojené dítě nepotřebuje po dobu výlučného kojení žádné další tekutiny, potraviny, potravinové doplňky ani jiné mléko navíc, s výjimkou vitaminu D a lékařsky indikovaných případů. Není vhodné používat láhve, dudlíky ani kloboučky na bradavky. Mléčné porce mohou být pokryty po ukončení období výlučného kojení mateřským mlékem, pokud jím matka disponuje v dostatečném množství.”

Další informace můžete nalézt např. v publikaci Výživové poradenství u dětí do dvou let.

Zvýšené nároky na výživu kojící ženy

Vaše vlastní strava je klíčová jak pro vás tak i pro vaše dítě neboť cokoliv jíte nebo pijete, se prostřednictvím mateřského mléka dostává také k vašemu dítěti. Množství a kvalita mateřského mléka jsou tedy závislé mimo jiné na množství a kvalitě živin, které přijímáte. Musíte též svému tělu kompenzovat nedostatek živin, způsobený tvorbou mateřského mléka.

Víte, že kojící matka potřebuje mít energetický příjem o 300-500 kilokalorií, tj. o pětinu více než v období před otěhotněním? Rozhodně tedy v tomto období nedržte omezující diety, byť touha rychle zhubnout na původní váhu je jistě silná.

Úprava množství základních živin v době kojení

Bílkoviny

Příjem bílkovin by měl stoupnout asi o 15 g za den. Zvýšeného příjmu docílíte zařazením nízkotučných mléčných výrobků, libového masa, luštěnin nebo vajec.

Sacharidy

Matka potřebuje přibližně o 50 g více sacharidů. Upřednostňujte složené sacharidy ve formě celozrnných potravin před jednoduchými cukry ve formě sladkostí.

Tuky

Příjem tuků nijak neomezujte. Naopak, v případě zdraví prospěšných omega 3 mastných kyselin (DHA), je doporučeno příjem navýšit. Toho docílíte častějším zařazením ryb nebo vhodných rostlinných olejů.

Doplnění nedostatku vitamínů a minerálních látek

Při kojení je důležitý dostatečný příjem vitamínů a minerálních látek, jednak kvůli přímému přechodu některých z nich do mateřského mléka a jednak kvůli doplnění vlastních zásob matky, které se kojením postupně vyčerpávají.

MUDr. Petr Tláskal, CSc.
předseda Společnosti pro výživu a vedoucí lékař oddělení léčebné výživy FN Motol

„Matkám často ve výživě chybí dostatečný příjem kyseliny listové, železa, vitaminu D, vápníku, zinku, jódu nebo vitaminů skupiny B. Například vitamin D a vápník potřebují děti pro správný růst zubů a kostí. Železo a zinek podporují správnou funkci imunitního systému. Omega 3 mastné kyseliny zase přispívají k vývoji mozku a kognitivních funkcí dětského organismu, komplex vitaminů B pomáhá matce snižovat pocit únavy.“

Složení jídelníčku kojící ženy

Základem je pestrá a vyvážená strava a zvýšený kalorický příjem. Celodenní jídelníček kojící ženy by měl tedy obsahovat:

  • 5-6 porcí sacharidů, tedy těstoviny, rýži, brambory, pečivo, ideálně celozrnné
  • 3-4 porce mléčných výrobků, nejlépe polo nebo nízkotučných, dobře stravitelné jsou zakysané výrobky
  • 1-3 porce bílkovin, tedy maso, ryby, vejce, luštěniny
  • 2-4 porce ovoce, ideálně čerstvé
  • 3-5 porcí čerstvé i dušené zeleniny

Při starosti o miminko je někdy těžké soustředit se na vlastní jídelníček. Neváhejte požádat vaše blízké o pomoc s domácností či péčí o miminko a pečujte i sama o sebe.

TIP: Stravu je možné doplnit i vhodným výživovým doplňkem určeným speciálně kojícím ženám. Při výběru se můžete poradit s vaším lékařem nebo lékárníkem.

Vzorový jídelníček kojící ženy

Pitný režim

Neméně důležité je při kojení dbát i na pitný režim. Příjem tekutin by se měl navýšit o množství vyprodukovaného mateřského mléka. Celkový příjem by tedy měl být 2-3 litry denně, v horkých dnech i více.

Nejvhodnější je neperlivá kvalitní voda nebo minerálka se slabou mineralizací. Vhodné jsou také ředěné džusy a ovocné čaje a nezapomínejte ani na mléčné nápoje, které se počítají do příjmu mléčných výrobků. Dávejte pozor na bylinné čaje – biologicky aktivní látky z bylin přechází do mateřského mléka. Množství kávy a silných černých čajů omezte na max. 2-3 denně a alkohol pokud možno vylučte zcela.

Čemu se vyhnout?

Při kojení není vhodné se v jídelníčku omezovat ve výběru potravin, ať už z důvodu prevence alergií nebo nadýmání miminka, protože každému miminku může vadit jiná součást výživy matky. Sama určitě brzy vypozorujete, po kterém vašem jídle se děťátko necítí dobře.

TIP: Zapisujte si, co jste měla během dne k jídlu. Reakce miminka na vaši stravu je zpožděná většinou o 6-12 hodin. Takto snadněji odlišíte, na co z vaší stravy dítě reagovalo a budete moci situaci případně zkonzultovat s pediatrem.