Nacházíte se zde: Domů Pro pediatry Semináře 1000 dní E-learning test E-learning test

E-learning test

1. Předpokládá se, že prostřednictvím efektu tzv. nutričního programovaní lze díky výživě mateřským mlékem v raném věku, zejména u rizikových jedinců např. u nedonošených, pravděpodobně dosáhnout v pozdějším věku:
Odpověď 1
- rychlejšího růstu
- prevence některých civilizačních onemocnění (hypertenze, dyslipidemie, ateroskleróza, diabetes apod.) i jiných onemocnění (leukémie, idiopatické střevní záněty apod.)
- většího objemu svalového hmoty dítěte
Špatná odpověď. Na rychlosti růstu se podílí více faktorů, ne jen výživa kojence. Více informací o výhodách kojení najdete v kapitole 1. Kojení.
Správná odpověď. Více informací o výhodách kojení najdete v kapitole 1. Kojení.
Špatná odpověď. Naopak, kojené děti mívají průměrně nižší hmotnost než děti uměle krmené. Více informací o výhodách kojení najdete v kapitole 1. Kojení.
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

2. Zařazení nemléčných příkrmů se doporučuje v období:
Odpověď 2
- před ukončeným 4. měsícem věku (13. - 16. týden věku)
- mezi ukončeným 4. měsícem věku a nejpozději v ukončeném 6. měsíci věku (17. - 26. týden věku)
- až po 6. měsíci věku (od 27. týdne)
Špatná odpověď. Zařazování nemléčných příkrmů se nedoporučuje před ukončeným 4. měsícem věku dítěte a je spojeno s některými zdravotními riziky. Bližší informace o podmínkách zařazování nemléčných příkrmů najdete v kapitolách 2. Strategie zavádění nemléčných příkrmů a 12. Poruchy přijmu potravy (PPP) kojenců a batolat.
Správná odpověď. Bližší informace o podmínkách zařazování nemléčných příkrmů najdete v kapitolách 2. Strategie zavádění nemléčných příkrmů a 12. Poruchy přijmu potravy (PPP) kojenců a batolat.
Špatná odpověď. I dobře prospívajícímu kojenci přestává po ukončeném 6. měsíci věku mateřské mléko pokrývat všechny nutriční potřeby. Nemléčné příkrmy by se proto neměly začít zavádět později než ve 26. týdnu života dítěte. Bližší informace o podmínkách zařazování nemléčných příkrmů najdete v kapitolách 2. Strategie zavádění nemléčných příkrmů a 12. Poruchy přijmu potravy (PPP) kojenců a batolat.
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

3. Alergie se u kojenců vyskytují asi v 6 - 8 %, což je častěji než u dospělých (díky stále se vyvíjejícímu imunitnímu systému). Zařazování potenciálních alergenů do jídelníčku má svá pravidla, a to následující:
Odpověď 3
- nejčastější alergeny, jako jsou např. ryby, vaječný bílek či obilniny s lepkem, zařazujeme do jídelníčku dítěte nejlépe až po prvním roce života, a to ryby ve třech letech a vaječný bílek a obilniny s lepkem ve dvou letech života dítěte
- nejčastější alergeny, jako jsou obilniny s lepkem, mořské ryby, exotické ovoce nebo vaječný bílek, zařazujeme raději až po ukončeném prvním roce života dítěte
- nejčastější alergeny, jako jsou obilniny s lepkem, mořské ryby, exotické ovoce nebo vaječný bílek, je možné zařazovat již v období zařazování nemléčných příkrmů, protože se neprokázalo, že by oddalovaní zařazování potenciálně alergenních potravin na pozdější období mělo pozitivní vliv na případný vznik alergie
Špatná odpověď. V současné době nejsou vědecké důkazy, že nepodávaní nebo opožděné zavádění potenciálně alergenní stravy po 4. - 6. měsíci redukuje výskyt alergie u dětí se zvýšeným rizikem rozvoje alergie i bez něj. Více informací najdete v kapitole 2. Strategie zavádění nemléčných příkrmů a kapitole 3. Zavádění lepku.
Špatná odpověď. V současné době nejsou vědecké důkazy, že nepodávaní nebo opožděné zavádění potenciálně alergenní stravy po 4. - 6. měsíci redukuje výskyt alergie u dětí se zvýšeným rizikem rozvoje alergie i bez něj. Více informací najdete v kapitole 2. Strategie zavádění nemléčných příkrmů a kapitole 3. Zavádění lepku.
Správná odpověď. V současné době nejsou vědecké důkazy, že nepodávaní nebo opožděné zavádění potenciálně alergenní stravy po 4. - 6. měsíci redukuje výskyt alergie u dětí se zvýšeným rizikem rozvoje alergie i bez něj. Více informací najdete v kapitole 2. Strategie zavádění nemléčných příkrmů a kapitole 3. Zavádění lepku.
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

4. Kojencům se nedoporučuje podávat NEUPRAVENÉ kravské mléko, kozí, ovčí nebo sójové mléko jako náhrada za mléko mateřské z následujících důvodů (pozn.: správná odpověď je ta, jejíž všechny uvedené faktory souvisí s nedoporučováním uvedených mlék jako náhrady za mléko mateřské):
Odpověď 4
- nesplňují kritéria a normy pro kojenecké formule, mají vysoký obsah bílkovin, poměr bílkovinných složek kaseinu a syrovátkových bílkovin je jiný než v mateřském mléce. Vysoký obsah některých minerálních látek a stopových prvků, méně vhodné složení tuku a nedostatek některých vitamínů (vit. C, vit. D3, vit B12, kyselina listová)
- nízký obsah bílkovin, vysoký obsah sacharidů, méně vhodné složení tuku
- vysoký obsah sacharidů, některých minerálních látek a stopových prvků, méně vhodné složení tuku
Správná odpověď. Neupravené kravské, kozí, ovčí, sójové mléko, popřípadě ovesná nebo rýžová mléka, která nejsou deklarována jako kojenecké formule, představují pro kojence zdravotní rizika a dětský lékař by se měl snažit předejít nebo eliminovat jejich použití. Dalších několik důvodů, které podporují nevhodnost neupraveného kravského mléka, kozího nebo sójového mléka jako náhrady mléka mateřského, a řadu doplňujících informací, se můžete dočíst v kapitole 4. Kojenecké formule (náhradní kojenecká mléčná výživa).
Špatná odpověď. Méně vhodné složení tuku je sice informace pravdivá, nicméně bílkovin obsahuje neupravené kravské, kozí a sójové mléko více, ne méně a obsah sacharidů je ve všech uvedených mlécích, v porovnání s mateřským, nižší. Dalších několik důvodů, které podporují nevhodnost podávaní neupraveného kravského, kozího nebo sójového mléka jako náhrady mléka mateřského, a řadu doplňujících informací, se můžete dočíst v kapitole 4. Kojenecké formule (náhradní kojenecká mléčná výživa).
Špatná odpověď. Méně vhodné složení tuku je sice informace pravdivá, nicméně obsah sacharidů je v kravském, kozím, nebo sójovém mléce, v porovnání s mateřským, nižší a obecné zhodnocení minerálních látek a stopových prvků je také nesprávné. Některých minerálních látek obsahuje neupravené kravské, kozí nebo sójové mléko více, jiných méně. Dalších několik důvodů, které podporují nevhodnost podávaní neupraveného kravského, kozího nebo sójového mléka jako náhrady mléka mateřského, a řadu doplňujících informací, se můžete dočíst v kapitole 4. Kojenecké formule (náhradní kojenecká mléčná výživa).
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

5. Zavádění nemléčných příkrmů u kojenců s nízkou porodní hmotností (resp. u dětí narozených před 35. týdnem těhotenství) se doporučuje v období:
Odpověď 5
- před ukončeným 4. měsícem věku (13. - 16. týden věku)
- 5 - 8 měsíců od data jejich narození, ne dříve než po ukončeném 3. měsíci (13. týdnu) korigovaného věku dítěte (od vypočteného termínu porodu)
- až po 1. roce
Špatná odpověď. U dětí narozených před 35. týdnem těhotenství lze zavádět příkrm 5 - 8 měsíců od data jejich narození, ne dříve než po ukončeném 3. měsíci (13. týdnu) korigovaného věku. Zavádění příkrmu je u každého nedonošeného dítěte posuzováno individuálně v závislosti na celkovém stavu dítěte. O dalších faktorech stanovení vhodného období pro zavedení příkrmů se můžete dočíst v kapitole 5. Výživa novorozence s nízkou porodní hmotností po propuštění do domácí péče.
Správná odpověď. U dětí narozených před 35. týdnem těhotenství lze zavádět příkrm 5 - 8 měsíců od data jejich narození, ne dříve než po ukončeném 3. měsíci (13. týdnu) korigovaného věku. Zavádění příkrmu je u každého nedonošeného dítěte posuzováno individuálně v závislosti na celkovém stavu dítěte. O dalších faktorech stanovení vhodného období pro zavedení příkrmů se můžete dočíst v kapitole 5. Výživa novorozence s nízkou porodní hmotností po propuštění do domácí péče.
Špatná odpověď. Špatná odpověď. U dětí narozených před 35. týdnem těhotenství lze zavádět příkrm 5 - 8 měsíců od data jejich narození, ne dříve než po ukončeném 3. měsíci (13. týdnu) korigovaného věku. Zavádění příkrmu je u každého nedonošeného dítěte posuzováno individuálně v závislosti na celkovém stavu dítěte. O dalších faktorech stanovení vhodného období pro zavedení příkrmů se můžete dočíst v kapitole 5. Výživa novorozence s nízkou porodní hmotností po propuštění do domácí péče.
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

6. Prebiotika jsou:
Odpověď 6
- mono nebo směsné kultury živých mikroorganizmů, které po aplikaci prospěšně ovlivňují hostitele zlepšením vlastností jeho vlastního střevního mikrobiomu
- základní živiny (společně s tuky a sacharidy) a skládají se z aminokyselin. Některé z aminokyselin jsou esenciální, tedy takové, které si lidské tělo neumí vytvořit samo, a proto je nutné je pravidelně přijímat ve stravě
- jsou nestravitelné látky obsažené v potravinách, které selektivně podporují růst nebo aktivitu jedné bakterie nebo omezeného počtu střevních bakterií a tím pozitivně ovlivňují složení střevního mikrobiomu, čímž mají celkově pozitivní vliv na zdraví a celkovou pohodu příslušného jednice
Špatná odpověď. Prebiotika jsou nestravitelné látky obsažené v potravinách, které selektivně podporují růst nebo aktivitu jedné bakterie nebo omezeného počtu střevních bakterií a tím pozitivně ovlivňují složení střevního mikrobiomu, čímž mají celkově pozitivní vliv na zdraví a celkovou pohodu příslušného jednice. Více informací o prebiotikách najdete v kapitole 6. Prebiotika a probiotika.
Špatná odpověď. Prebiotika jsou nestravitelné látky obsažené v potravinách, které selektivně podporují růst nebo aktivitu jedné bakterie nebo omezeného počtu střevních bakterií a tím pozitivně ovlivňují složení střevního mikrobiomu, čímž mají celkově pozitivní vliv na zdraví a celkovou pohodu příslušného jednice. Více informací o prebiotikách najdete v kapitole 6. Prebiotika a probiotika.
Správná odpověď. Prebiotika významným způsobem ovlivňují střevní mikrobiom, který se více podobá mikrobiomu kojených dětí. Více informací o prebiotikách najdete v kapitole 6. Prebiotika a probiotika.
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

7. Nedostatek jódu může u dětí vést k postižení mozku nebo hypothyreóze. Je v případě výlučného kojení u matek nutná suplementace jódem pokud nekonzumují alespoň 2 porce mořských ryb týdně?
Odpověď 7
- ne, mateřské mléko obsahuje i tak dostatek jódu
- ano, kojící matky by měly v takovém případě denně užívat asi 200 μg jódu/den
- ano, kojící matky by měly v takovém případě denně užívat asi 20 μg jódu/den
Špatná odpověď. Mateřské mléko obsahuje malé množství jódu. Proto je u matek, které nekonzumují alespoň 2 porce mořských ryb týdně vhodná suplementace jódem přibližně 200 μg/den. Více informací najdete v kapitole 7. Mikronutrienty.
Správná odpověď. Mateřské mléko obsahuje malé množství jódu. Proto je u matek, které nekonzumují alespoň 2 porce mořských ryb týdně vhodná suplementace jódem. Více informací najdete v kapitole 7. Mikronutrienty.
Špatná odpověď. Mateřské mléko obsahuje malé množství jódu. Proto je u matek, které nekonzumují alespoň 2 porce mořských ryb týdně vhodná suplementace jódem přibližně 200 μg/den. Více informací najdete v kapitole 7. Mikronutrienty.
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

8. Mateřské mléko zajištuje optimální příjem vápníku v prvních šesti měsících života. Doporučená dávka vápníku u starších kojenců a batolat je:
Odpověď 8
- alespoň 500 mg/den (odpovídá například 400 až 600 ml konzumovaného mléka dle obsahu vápníku v kojenecké formuli nebo 280g bílého jogurtu)
- alespoň 250 mg/den
- alespoň 750 mg/den
Správná odpověď. Bližší informace najde v kapitole 7. Mikronutrienty.
Špatná odpověď. Doporučená dávka vápníku u kojenců a batolat je alespoň 500 mg/ den. Bližší informace najde v kapitole 7. Mikronutrienty.
Špatná odpověď. Doporučená dávka vápníku u kojenců a batolat je alespoň 500 mg/ den. Bližší informace najde v kapitole 7. Mikronutrienty.
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

9. S přidáváním soli do příkrmů je třeba u malých dětí šetřit a s jejím zařazováním (mírným) do jejich jídelníčku začít až:
Odpověď 9
- po ukončeném 8. měsíci věku dítěte
- po ukončeném 10. měsíci věku dítěte
- po ukončeném 12. měsíci věku dítěte, tzn. v batolecím období
Špatná odpověď. Příkrmy do 1 roku věku nemají být dosolovány ani doslazovány. Příjem soli (NaCl) u batolat nemá převýšit 2 g/ den. Více informací najdete zejména v kapitole 2. Strategie zavádění nemléčných příkrmů a v kapitole 13. Výživa batolat.
Špatná odpověď. Příkrmy do 1 roku věku nemají být dosolovány ani doslazovány. Příjem soli (NaCl) u batolat nemá převýšit 2 g/ den. Více informací najdete zejména v kapitole 2. Strategie zavádění nemléčných příkrmů a v kapitole 13. Výživa batolat.
Správná odpověď. Příjem soli (NaCl) u batolat nemá převýšit 2 g/ den. Více informací najdete zejména v kapitole 2. Strategie zavádění nemléčných příkrmů a v kapitole 13. Výživa batolat.
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

10. Vitamin D₃ (cholekalciferol) hraje klíčovou roli v metabolizmu vápníku a fosforu a je podstatný pro vývoj kostí. Nutričním zdrojem vitamínu D₃ jsou: (pozn.: správná odpověď je ta, kde všechny jmenované potraviny jsou zdrojem vit. D₃):
Odpověď 10
- ryby, kojenecké formule fortifikované vit. D₃, vajíčka, maso, játra
- celozrnné výrobky, zelenina, vajíčka
- luštěniny, pšeničné klíčky, ryby
Správná odpověď. Bližší informace najde v kapitole 7. Mikronutrienty.
Špatná odpověď. Celozrnné výrobky a zelenina neobsahují vit. D3. Bližší informace najde v kapitole 7. Mikronutrienty.
Špatná odpověď. Luštěniny a pšeničné klíčky neobsahují vit. D3. Bližší informace najde v kapitole 7. Mikronutrienty.
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

11. Za nejefektivnější dietní režim u kojenců s rodinou zátěží atopického onemocnění je považováno výlučné kojení v délce 4 - 6 měsíců. V případě, že nelze kojit, je hypoantigenní (HA) formule doporučena:
Odpověď 11
- pouze u dětí, jejichž oba rodiče mají anamnézu atopického onemocnění
- u dětí, jejichž aspoň jeden rodič nebo sourozenec má anamnézu atopického onemocnění
- není doporučena
Špatná odpověď. Riziko pro vývoj alergické reakce dítěte významně stoupá již v případě, že aspoň jeden z rodičů anebo sourozenec mají anamnézu atopického onemocnění. Doplňující informace najdete v kapitole 8. Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM).
Správná odpověď. Riziko vývoj alergické reakce u dítěte je 20 - 40% již pokud má anamnézu atopického onemocnění aspoň jeden z rodičů anebo sourozenec. Doplňující informace najdete v kapitole 8. Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM).
Špatná odpověď. Hypoantigenní (HA) formule může být doporučena u dětí s rizikem pro vývoj alergické reakce (děti s rodinou zátěží atopického onemocnění) pokud není možné výlučné kojení. Doplňující informace najdete v kapitole 8. Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM).
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

12. U kojených kojenců s prokázanou alergií na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je doporučována eliminační dieta s vyloučením kravského mléka u matky za současné suplementace matky vápníkem v dávce 1000 mg denně. Je-li toto opatření neúspěšné nebo matka není schopna dodržovat eliminační dietu, je možno použít místo kojení:
Odpověď 12
- hypoantigenní (HA) formule
- kozí, ovčí, nebo jiná savčí mléka
- extenzivní hydrolyzát
Špatná odpověď. Hypoantigenní (HA) formule nemají žádné využití v diagnostice ani léčbě ABKM. Více informací se můžete dočíst v kapitole 8. Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM).
Špatná odpověď. Kozí, ovčí, nebo jiná savčí mléka jsou k léčbě ABKM nevhodná pro velmi častý výskyt zkřížené reaktivity. Více informací se můžete dočíst v kapitole 8. Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM).
Správná odpověď. Více informací se můžete dočíst v kapitole 8. Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM).
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

13. Při léčbě prokázané alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) u kojenců je podávaní rostlinných nápojů, v praxi označovaných jako „mléka“ – sójové mléko, rýžové mléko, mandlové mléko, kokosové a kaštanové mléko:
Odpověď 13
- zcela nevhodné
- možné po konzultaci s dětským lékařem
- možné jenom za předpokladu vyloučení jakýchkoli dalších mléčných výrobků ze stravy dítěte
Správná odpověď. Více informací se můžete dočíst v kapitole 8. Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM).
Špatná odpověď. Průmyslově vyráběné nápoje nesprávně pojmenované jako „mléka“ – sójové mléko, rýžové mléko, mandlové mléko, kokosové a kaštanové mléko jsou při léčbě prokázané alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) u kojenců zcela nevhodné, protože nekryjí nutriční potřeby kojenců. Více informací se můžete dočíst v kapitole 8. Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM).
Špatná odpověď. Průmyslově vyráběné nápoje nesprávně pojmenované jako „mléka“ – sójové mléko, rýžové mléko, mandlové mléko, kokosové a kaštanové mléko jsou při léčbě prokázané alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) u kojenců zcela nevhodné, protože nekryjí nutriční potřeby kojenců. Více informací se můžete dočíst v kapitole 8. Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM).
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

14. Při diagnostikované jediné alergii s jasnou dietou, např. u alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je nutné další potenciální alergenní potraviny (vejce, lepkové obilniny, ryby) ze stravy:
Odpověď 14
- zcela eliminovat
- eliminovat jenom některé
- není nutné eliminovat
Špatná odpověď. Restrikční diety "naslepo", tj. bez diagnostikované alergie, nemají oporu v medicíně založené na důkazech. V pediatrické praxi se nasazují "nízkoalergenní" eliminační diety mnohonásobně častěji, než by odpovídalo skutečné alergii (př.: neopodstatněná dieta bezvaječná, bezlepková, bez ořechů, bez ryb apod.). Více informací najdete v kapitolách 8. Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) a v kapitole 10. Výživa dítěte s atopickým ekzémem (AE).
Špatná odpověď. Restrikční diety "naslepo", tj. bez diagnostikované alergie, nemají oporu v medicíně založené na důkazech. V pediatrické praxi se nasazují "nízkoalergenní" eliminační diety mnohonásobně častěji, než by odpovídalo skutečné alergii (př.: neopodstatněná dieta bezvaječná, bezlepková, bez ořechů, bez ryb apod.). Více informací najdete v kapitolách 8. Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) a v kapitole 10. Výživa dítěte s atopickým ekzémem (AE).
Správná odpověď. Restrikční diety "naslepo", tj. bez diagnostikované alergie, nemají oporu v medicíně založené na důkazech. V pediatrické praxi se nasazují "nízkoalergenní" eliminační diety mnohonásobně častěji, než by odpovídalo skutečné alergii (př.: neopodstatněná dieta bezvaječná, bezlepková, bez ořechů, bez ryb apod.). Více informací najdete v kapitolách 8. Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) a v kapitole 10. Výživa dítěte s atopickým ekzémem (AE).
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

15. Extrémně restriktivní diety (makrobiotické a veganské) v období do konce 2. roku života dítěte:
Odpověď 15
- lze doporučit pokud vycházejí z hlubokého filozofického přesvědčení rodičů, které je nutno respektovat
- nelze podle materiálu WHO doporučit
- lze doporučit, pokud se rodiče zavážou k dodržovaní správné výživy
Špatná odpověď. Extrémně restriktivní diety (makrobiotické a veganské) nelze podle materiálu WHO doporučit v období do konce 2. roku života z důvodů možné proteino-kalorické malnutrice a růstové a psychomotorické retardace. Více informací najdete zejména v kapitole 11. Alternativní výživa.
Správná odpověď. Více informací o možném riziku alternativní výživy najdete v kapitole 11. Alternativní výživa.
Špatná odpověď. Extrémně restriktivní diety (makrobiotické a veganské) nelze podle materiálu WHO doporučit v období do konce 2. roku života z důvodů možné proteino-kalorické malnutrice a růstové a psychomotorické retardace. Více informací najdete zejména v kapitole 11. Alternativní výživa.
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

16. Základem terapie při poruchách příjmu potravy (PPP) kojenců a batolat je technika „výměna rolí“ a tzv. „avoidance transfer“. V rámci nich se rodičům doporučuje: (pozn.: správná odpověď je ta, jejíž všechny druhy chování splňují doporučení):
Odpověď 16
- dítě vážit, neprojevovat během krmení přílišné emoce, kontrolovat výběr stravy dítěte
- neprojevovat během krmení přílišné emoce, kontrolovat výběr stravy dítěte, podpořit správné chování dítěte
- neprojevovat během krmení přílišné emoce, nezasahovat dítěti do výběru stravy, podpořit správné chování dítěte
Špatná odpověď. Při poruchách příjmu potravy (PPP) kojenců a batolat se rodičům doporučuje dítě nevážit a nezasahovat dítěti do výběru stravy. Další doporučení najdete zejména v kapitole 12. Poruchy příjmu potravy (PPP) kojenců a batolat.
Špatná odpověď. Při poruchách příjmu potravy (PPP) kojenců a batolat se rodičům doporučuje nezasahovat dítěti do výběru stravy. Další doporučení najdete zejména v kapitole 12. Poruchy příjmu potravy (PPP) kojenců a batolat.
Správná odpověď. Další doporučení najdete zejména v kapitole 12. Poruchy příjmu potravy (PPP) kojenců a batolat.
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

17. Až u 50 % batolat ve věku 2 let se projevují příznaky tzv. neofobie. Jde o:
Odpověď 17
- strach z nového, zvl. ochutnat nové pokrmy a potraviny
- strach z mluvení
- odmítání jednoho z rodičů
Správná odpověď. Více informací najdete v kapitole 13. Výživa batolat.
Špatná odpověď. Jde o strach z nového, zvl. ochutnat nové pokrmy a potraviny. Více informací najdete v kapitole 13. Výživa batolat.
Špatná odpověď. Jde o strach z nového, zvl. ochutnat nové pokrmy a potraviny. Více informací najdete v kapitole 13. Výživa batolat.
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

18. Cukr a sladkosti mohou při časté konzumaci způsobovat u batolat řadu problémů, mezi které patří zejména (pozn.: správná odpověď je ta, jejíž všechny uvedené faktory může způsobit nadměrná konzumace sladkostí):
Odpověď 18
- přivyknutí na sladkou chuť, zvýšená kazivost zubů, vysoká energetická hodnota jídelníčku, časté odmítaní zeleniny
- zvýšená kazivost zubů, vysoká energetická hodnota jídelníčku, častá únava, nechutenství
- vysoká energetická hodnota jídelníčku, abnormální příjem bílkovin, častá únava, zvýšená kazivost zubů
Správná odpověď. Podrobnější informace najdete v kapitole 13. Výživa batolat.
Špatná odpověď. Mezi výčet negativ konzumace sladkostí nepatří častá únava ani nechutenství. Podrobnější informace najdete v kapitole 13. Výživa batolat.
Špatná odpověď. Mezi výčet negativ konzumace sladkostí nepatří abnormální příjem bílkovin ani častá únava. Podrobnější informace najdete v kapitole 13. Výživa batolat.
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

19. V batolecím období se formuje vztah jedince k výživě a stravovacím návykům. Bohužel, nadále vzrůstá počet dětí, které se v tomto věku začínají přejídat (obvykle v důsledku nesprávného postoje rodičů). Proto je u dětí do 2 let z hlediska tuků:
Odpověď 19
- žádoucí upřednostnit výlučně rostlinné tuky ve formě rostlinného másla (margarínu)
- žádoucí preferovat tuky, které jsou zdrojem prospěšných nenasycených mastných kyselin, což jsou zejména tuky rostlinného původu a tuky z ryb
- žádoucí omezit přísun cholesterolu a preferovat nízkotučné výrobky s označením „light“
Špatná odpověď. U dětí do 2 let jsou preferovány tuky, které jsou zdrojem prospěšných nenasycených mastných kyselin, což jsou zejména tuky rostlinného původu a olej z ryb. Bližší informace se dozvíte v kapitole 2. Strategie zavádění nemléčných příkrmů a v kapitole 13. Výživa batolat.
Správná odpověď. Bližší informace se dozvíte v kapitole 2. Strategie zavádění nemléčných příkrmů a v kapitole 13. Výživa batolat.
Špatná odpověď. Tuky představují 30 - 35% energetického příjmu, do 2 let není limitován přísun cholesterolu. Do stravy dětí alespoň do 2 let výrobky se sníženým množstvím tuku nejsou doporučovány. Bližší informace se dozvíte v kapitole 2. Strategie zavádění nemléčných příkrmů a v kapitole 13. Výživa batolat.
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

20. Strava batolete vyžaduje optimální smíšenou stravu - pestrou, vyváženou, různě fyzikálně upravenou, různé konzistence a zajímavého různorodého vzhledu, nikoliv jednotvárnou. Má být podávaná nejméně:
Odpověď 20
- v 3 porcích denně
- v 5 porcích denně
- v 7 porcích denně
Špatná odpověď. Strava má být podávána nejméně v 5 porcích denně pro malou kapacitu žaludku batolete. Doplňující informace najdete v kapitole 13. Výživa batolat.
Správná odpověď. Doplňující informace najdete v kapitole 13. Výživa batolat.
Špatná odpověď. Strava má být podávána nejméně v 5 porcích denně pro malou kapacitu žaludku batolete. Doplňující informace najdete v kapitole 13. Výživa batolat.
Po správném zodpovězení otázky, budete moci přejít na další otázku.

Cookie	Délka
cookielawinfo-checkbox-analyticka-cookies	1 year
cookielawinfo-checkbox-funkcni-cookies	1 year
cookielawinfo-checkbox-nezbytna-cookies	1 year
cookielawinfo-checkbox-reklamni-cookies	1 year
PHPSESSID	session
viewed_cookie_policy	11 months

Cookie	Délka
__atuvc	1 year 1 month
__atuvs	30 minutes
xtc	1 year 1 month

Cookie	Délka
at-rand	never
CONSENT	2 years
uvc	1 year 1 month

Cookie	Délka
loc	1 year 1 month
VISITOR_INFO1_LIVE	5 months 27 days
YSC	session
yt-remote-connected-devices	never
yt-remote-device-id	never
yt.innertube::nextId	never
yt.innertube::requests	never

E-learning test

Ordinace

Kontaktní údaje

Dostupné termíny

Potvrzení registrace

Semináře 1000 dní